Mistři v programování na #hovnokod

Protože forcykly jsou moc mainstream.

public function generateHash()
{
    $end = false;
    $j = 0;
    $generator = new TokenGenerator();
    do {
        $hash = $generator->generate(16);
        if ($this->preregistrationRepository->findByHash($hash) == null) {
            $end = true;
        } else {
            $j++;
        }

            // break kvuli zacykleni
        if ($j > 20) {
            throw new \Exception("Preregistrace se nezdařila vytvořit - Nepodařilo se vygenerovat unikátní hash.");
        }
    } while (!$end);
    return $hash;
}

Není důvod, aby nativní metody měly stejné parametry ve stejném pořadí, že? :)

in_array( $needle, $haystack );
strpos( $haystack, $needle );

Pro jistotu, ať člověk má přehled :)

DateTime today= DateTime.Now;
DateTime tomorow= today.AddDays(1);
DateTime nextWorkDay= tomorow;

Od autorů jisté soutěže jako ukázkové řešení.

#include <bits/stdc++.h>
using namespace std;
#define PB push_back
#define ZERO (1e-10)
#define INF int(1e9+1)
#define CL(A,I) (memset(A,I,sizeof(A)))
#define DEB printf("DEB!\n");
#define D(X) cout<<"  "<<#X": "<<X<<endl;
#define EQ(A,B) (A+ZERO>B&&A-ZERO<B)
typedef long long ll;
typedef pair<ll,ll> pll;
typedef vector<int> vi;
typedef pair<int,int> ii;
typedef vector<ii> vii;
#define IN(n) int n;scanf("%d",&n);
#define FOR(i, m, n) for (int i(m); i < n; i++)
#define F(n) FOR(i,0,n)
#define FF(n) FOR(j,0,n)
#define FT(m, n) FOR(k, m, n)
#define aa first
#define bb second
void ga(int N,int *A){F(N)scanf("%d",A+i);}
#define LG (18)
#define MX (1<<LG)
#define P2(v) (!(v&(v-1)))
int N,Q,A[MX],a,b,X[MX];
struct rmq{
    int dp[LG+2][MX],XX,O=-1,G[MX];
    void ini(int*A,int n){
        if(!XX++)FT(1,MX)G[k]=O+=P2(k);
        F(n)dp[0][i]=i;
        FT(1,k-(1<<k)+n+1)F(n+1-(1<<k))
            if(A[dp[k-1][i]]<A[dp[k-1][i+(1<<(k-1))]])
                dp[k][i]=dp[k-1][i];
            else dp[k][i]=dp[k-1][i+(1<<(k-1))];
    }
    int qy(int*A,int L,int R){
        const int j=G[R-L+1];
        if(A[dp[j][L]]<=A[dp[j][R-(1<<j)+1]])
            return A[dp[j][L]];
        return A[dp[j][R-(1<<j)+1]];
    }
}R;
struct RMQ{
    int dp[MX][LG+2],G[MX],XX,O=-1;
    void ini(int*A,int n){
        if(!XX++)FT(1,MX)G[k]=O+=P2(k);
        F(n)dp[i][0]=i;
        FT(1,k-(1<<k)+n+1)F(n+1-(1<<k))
            if(A[dp[i][k-1]]>A[dp[i+(1<<(k-1))][k-1]])
                dp[i][k]=dp[i][k-1];
            else dp[i][k]=dp[i+(1<<(k-1))][k-1];      
    }
    int qy(int *A,int L,int R){
        int j(G[R-L+1]);
        if(A[dp[L][j]]>=A[dp[R-(1<<j)+1][j]])
            return dp[L][j];
        return dp[R-(1<<j)+1][j];
    }
}D;
void ass(){
    assert(min(N,Q)>0&&N<=2e5&&Q<=1e6);
    set<int> T;
    F(N)assert(!T.count(A[i])&&A[i]>=0&&A[i]<N),T.insert(A[i]);
}
int main(void){
    IN(_)F(_){
        scanf("%d%d",&N,&Q),ga(N,A),*X=*A,R.ini(A,N),D.ini(A,N),ass();
        FT(1,N)X[k]=X[k-1]^A[k];
        F(Q)scanf("%d%d",&a,&b),printf("%d\n%d\n%d\n",R.qy(A,a,b),D.qy(A,a,b),X[b]^(a?X[a-1]:0)),assert(a<=b&&a>=0&&b<N);
    }
    return 0;
}

Metoda na vytváření bestie (parametry jsem vynechal, ty jsou v tomto případě celkem normální). Podobných metod je dál v postižené třídě víc, některé mají podobně luxusní návratové hodnoty a některé pro změnu mají takovéhle parametry. Komentář široko daleko ani jeden - jsou to jen private metody, takže když bylo těžké je napsat, tak musí být těžké je i číst!

    private Map<String, Triple<String, Map<String, String>, Pair<Set<Triple<ProductLinkType, String, String>>, Set<Triple<ProductLinkType, String, String>>>>> getTripleMap(